Recenze: Desková hra Jak vycvičit draka – nudná cesta za draky

Film od firmy Dreamworks Jak vycvičit draka (How to Train Your Dragon) si získal velké množství fanoušků. Ačkoliv se jedná o animovaný film, překvapil svými kvalitami. Této skutečnosti se chytila firma Bonaparte, která zakoupila k hollywoodské pohádce licenci. V jejím rámci vytvořila řadu puzzle, ale co je pro nás důležitější, hned dvě deskové hry. Jedna šla přímo do distribuce a jmenuje se jednoduše Jak vycvičit draka, zatímco druhá je k dispozici pouze těm, kteří sbírají Aquilla body a jmenuje se How to Train Your Dragon: Duel.

Dnes se budeme zabývat tou první jmenovanou. V obchodech se prodává za příjemnou cenu, která nedosahuje ani hodnoty dvou zelených stokorun. Otázkou, která pak většině zájemců vytane na mysli, je: Jedná se o tak dobrou cenu za hru, a nebo je cena prostě vykoupena její kvalitou?

V krabici naleznete klasické vycvakávací 2D postavičky hlavních hrdinů filmu, které zasadíte do stojánků. Z obsahu balení zbývá jmenovat již pouze kostku a pravidla.

Už na krabici se dračí hra chlubí velmi populárním 3D hracím plánem. Bohužel při rozbalení zjistíte, že se jedná o jednoduchou leporelo skládačku, která se zvedne, jakmile hrací plán rozložíte. Především však například s produkcí firmy Trefl (hry Princezny na plese, Svět Witch nebo Faraonova kletba) vypadá střed plochy poměrně chudě, ale to by se dalo bez problémů překonat, pokud by hra nabízela zajímavý a zábavný princip.

Cílem partie je jako první dosáhnout středu hrací plochy, kde na vás čeká tmavě modrý ochočený drak Bezzubka, známý také jako Noční běs, který je nejnebezpečnějším drakem, jakého vikingové znají.

Cesta je tvořená třemi soustřednými kruhy z kamenů a písků, které jsou propojeny na několika místech kamennými mosty a v pokročilejší fázi provazy. Každý okruh je sestaven z nepravidelně rozmístěných kamenů dvou velikostí a kromě toho obsahuje několik barevných políček, které vám zaručují přímý postup do dalšího okruhu, ale také mohou znamenat, že spadnete na trať dále od cíle.

Hráči se pohybují na základě hodu kostkou po kamenech. V případě, že vám padne sudé číslo, skáčete pouze po kamenech malých, zatímco na lichý počet teček můžete hopsat většími skoky po velkých balvanech. Navíc na celém plánu platí klasické pravidlo o vyhazování, které pošle cílovou figurku o jeden okruh zpět. Celkový dojem působí zajímavě a neotřele.

Zatím vše vypadá jako jednoduchá hra o barvách a číslech pro malé děti. Tomu odpovídá i číslovka na balení, která zní 3+. Bohužel balení obsahuje pouze číselnou kostku, takže pokud neumí ratolesti počítat, zahrají si pouze za asistence dospělých. Navíc i u malých školáků není samozřejmé, že rozeznají mezi sudým a lichým číslem.

S hrou se však váže hned několik závažných problémů, které se podepisují na celkovém dojmu. Film Jak vycvičit draka byl totiž primárně určen publiku staršímu deseti let, které tento jednoduchý princip nejspíš příliš nezaujme, zvlášťě pokud mají zkušenosti s nějakými složitějšími deskovkami.

I tak by hon za Bezzubkou mohl být pohodovým zpestřením rodinného večera, pokud by však nebyl herní systém tak nešťastně nastaven. Hrací doba jedné partie totiž nemusí vůbec odpovídat lehkému námětu deskovky a může se nepříjemně natáhnout.

Protože průběh celé hry záleží čistě na vašem hodu kostkou, velmi často se stane, že postupující kámen přeběhnete. Musí totiž mít stejnou barvu, jako podstavec vaší figurky. Především pak v horních okruzích jsou kameny od sebe v takových rozestupech, že v podstatě umožňují postup nahoru jen při správné kombinaci dvou po sobě jdoucích čísel.

Ze hry Jak vycvičit draka se tak snadno může stát nekonečná frustrující partie, což jsme zažili hned několikrát na vlastní kůži. Nejhorší pak je, že ve chvíli, kdy třeba o kousek minete svůj vysněný cíl, pak dvěma nešťastnými hody spadnete o dvě patra níže a čeká vás další desetiminutový výstup, než se podaří hodit kostkou tu správnou kombinaci.

Dětská desková hra Jak vycvičit draka se vůbec nepovedla. Nezaměřuje se správně na cílové publikum filmu a nabízí pouze stereotypní házení kostkou bez jakéhokoliv zapojení hráče. I takový princip však může být zábavný, jak dokazuje klasické Člověče, nezlob se. Nesmí ho však kazit frustrující herní princip, který vyžaduje ohromnou dávku štěstí k dosažení cíle. Sice se může pochlubit originálním nápadem skákání pouze po malých nebo velkých kamenech, ale to samotné k úspěchu bohužel nestačí. Všechno pak doplňuje zbytečné 3D zpracování, na jehož počátku stál dobrý nápad, ale samotné provedení tomu zdaleka neodpovídá. Mohlo jít spíše o plochu, kterou byste si na začátku každé partie složili z několika kvalitních kartonových částí.

Pokud chcete jednoduchou hru pro svoje ratolesti, raději volte třeba Soubor her Prehistoric, Soubor her Večerníček nebo hru Pat a Mat od stejného vydavatelství, které za dvojnásobek peněz nabídne nesrovnatelně vyšší porci zábavy a návdavkem k tomu ještě velmi pěkné figurky.

Recenze: Desková hra Jak vycvičit draka – nudná cesta za draky
Klady:

+ filmové téma
+ cena
Zápory:

- frustrující hratelnost
- špatně odladěný herní princip
2
Prozkoumávejte dál
Recenze: Geodeto – zeměpis s pyramidkami iGo