Recenze: K2 – nejnebezpečnější soupeř na světě

K2. Samotářská hora, která se nevzdává a nemá ráda lidskou společnost. Jakmile cítí lidskou nohu na svém svahu, bouří se a snaží se setřást horolezce vší silou, jako nezkrocený mustang jezdce. 8611 metrů nad mořem je ráj, jenže aby se do něj návštěvníci dostali, musí si projít tisíci metry pekla. Hora, o které všichni mluví s úctou a která nikdy nebyla pokořena v zimě.

Na cestě vás čeká nevypočitatelné počasí a především nedostatek kyslíku. A právě s jeho nedostatkem budete bojovat nejvíce, jak se budete blížit k vrcholku hory. Potřebujete pevné odhodlání, železné nervy a spoustu štěstí. Jen tak můžete vystoupat a pokochat se pohledem na zemi z druhého nejvyššího místa na světě.

K2 je deskovou hrou, která právě o jednom takovém výstupu pojednává. Jedná se o hru, v níž soupeří několik týmů o to, kdo vystoupí nejdále nebo dokonce dosáhne vrcholku K2. Na celou expedici mají hráči 18 dní. Hráči musí postupovat opatrně a dbát na aklimatizaci horolezce, který jinak podlehne náladám hory a zemře při pokusu dobýt vrchol.

Hru K2 vydává polská firma REBEL.pl, od které jsme už mohli recenzovat třeba skvělý City Tycoon (recenze) nebo speciální pecku pro dva Drako (recenze). A právě stejně jako jmenovaný souboj draků s trpaslíky, i K2 je výtvorem designéra Adama Kaluzy. Právě s touto hrou prorazil do celého světa, ačkoliv již dříve představil výborné hry pro děti. Hru pak v češtině vydává společnost Pygmalino.

Krabice, ve které se hra ukrývá, už působí ledovým dojmem na pohled. Na ní najdete portrét horolezců s vrcholky hor za zády. Ovšem prezentace, kterou hra předvádí, vás určitě na první pohled zaujme a pohltí. Prvním náznakem kvality už je oboustranný herní plán – na jedné části desky najdete jednodušší verzi výstupu, na druhé straně pak složitější trasu pro zkušené horolezce.

K2 je hrou určenou až pro pět hráčů, takže spoustu komponent budete vytahovat (vycvakávat) z krabice v pěti exemplářích. První z nich jsou hráčské desky v pěti barvách, které na sobě mají dvě aklimatizační stupnice – pro každého horolezce jednu, které představují kondici svěřenců.

Do barevných sad pro hráče rozdělíte také devadesát karet do hromádek po osmnácti – pro každé kolo (den) jedna a všechny dřevěné dílky – figurky horolezců, stanů a žetony pro aklimatizační stupnici. Zmínit už nám zbývají pouze žetony rizika, které nebudete mít vůbec rádi a také dvanáct dílků počasí – šest letních a šest zimních, každý se třemi pozicemi.

Pravidla mají dvanáct stránek plných obrázků a názorných příkladů. Hra samotná totiž není nijak složitá. Samozřejmě, že český hráč bude mít trochu problém, protože pravidla jsou dostupná ve hře přímo pouze v anglickém jazyce. Naštěstí česká pravidla můžete zásluhou fanoušků stáhnout na serveru Zatrolené hry. Všechny ilustrace ve hře jsou dílem Jarka Nocońe.

Příprava K2 je v podstatě jednoduchá. Nejdříve si musíte určit obtížnost, na kterou budete partii hrát. Pro začátečníky doporučujeme jednodušší verzi, protože i ta vám dá pořádně zabrat a nenechá vám žádný krůček nahoru po sněhu zadarmo. Hráči si nyní rozeberou všechny dílky ve svojí barvě – karty, čtyři figurky, dva stany a dva kulaté žetony. Před sebe položí desku, signalizující aklimatizaci obou horolezců a kulaté žetony položí na jedničku na obou stupnicích.

Můžete si všimnou, že stupnice jsou od sebe odlišené tvarem figurky, stejně jako horolezci ve vašich barvách. Dvě figurky položíte do základního tábora v pravém dolním rohu desky. Zbylé dvě postavičky umístíte do pravého sloupce, kde si budete poznačovat nejvyšší bod, kterého vaši muži za osmnáctidenní výpravu dosáhli. Stany si hráči položí k sobě, stejně jako balíček karet, který zamíchají a doberou si z něj začínající ruku šesti karet.

Nyní je třeba stanovit počasí. Společně si hráči vyberou jednu stranu dílků počasí – letní nebo zimní. Pro začátek opět doporučujeme jednodušší letní, která k vám bude mírnější. Náhodné dva z nich položte nad herní plán a na první pozici položte černý váleček, který určuje současně také kolo. Žetony rizika zamíchejte a položte číslem dolů na hromádku vedle plánu, tři z nich otočte číslem nahoru a určete začínajícího hráče.

Na každé kartě je kromě obrázku v levém horním rohu číslo. Pokud je zelené, platí pro pohyb. Modré číslo přidává některému horolezci čas na odpočinek a aklimatizaci.

Hráči hrají většinu času současně s výjimkou pohybové akční fáze. Nejdříve si všichni tajně vyberou trojici karet z ruky a vyloží je před sebe. Současně pak svoji volbu odhalí. Hráč s nejvyšším součtem hodnot si musí vzít jeden žeton rizika – může si vybrat některý z odhalených a náhodně dolosovat jeden další do výběru pro příští kolo. Tyto žetony vám ztíží fázi, která následuje.

Tou fází je akční část kola. Nyní mohou hráči přesouvat svoje horolezce nahoru a dolů právě za body ze zahraných akčních karet. Každou z karet mohou přiřadit k jednomu ze svých horolezců. Přesun z jedné pozice na herním plánu na druhou je vyznačený provazy, které spojují tyto lokality. Výstup však nestojí vždy jeden bod, ale závisí na obtížnosti daného výstupu. Počet potřebných akčních bodů pro vstup na políčko je označený ve žlutém kolečku přímo na daném políčku.

Herní plán je rozdělený na čtyři oblasti – pod 6000, 6000-7000, 7000-8000 a nad 8000. Jak stoupáte vzhůru a měníte tyto oblasti, snižuje se také počet horolezců, kteří se mohou na jedno políčko vejít. Číslo závisí také na počtu hráčů, kteří se partie účastní a jsou jasně vypsané v pravé části herního plánu za pomoci siluet figurek. Vpravo na herním plánu si můžete všimnout, že každá z těchto oblastí je ještě rozdělena na několik částí, kde si zaznamenáváte nejvyšší pozici, kterou jste s daným horolezcem dosáhli. Vždy, když se posunete do nové části mapy nahoru, tak adekvátně navýšíte také figurku odpovídajícího horolezce.

A nyní to nejdůležitější, co vás čeká a rozhoduje o bytí a nebytí všech mužů na stěně K2. Tento parametr se jmenuje aklimatizace a každý horolezec jej má vlastní. Na začátku hry je jeho hodnota jedna. Aklimatizace se snižuje a zvyšuje podle čísel, které jsou v jeho aktuální lokalitě uvedené v kolečku v levém dolním rohu – modré číslo aklimatizaci zlepšuje, červené v horní části hory ji odečítá. V případě, že číslo spadne některému z horolezců pod jedničku, tak tento muž nezvládl výstup a umrzl.

Naštěstí je několik způsobů, jak si aklimatizaci navýšit. První možností je hraní karet s modrými kolečky, které sice vašeho muže neposunou dopředu, ale umožní vám posunout žeton u jeho figurky o na kartě uvedený počet bodů výše. Druhým způsobem je rozbití stanu. Pokud se v něm muž zdrží na celé kolo, dostane za odměnu dva body aklimatizace.

Jenže na výdrž vašich horolezců působí nejen stoupající nadmořská výška, chlad a nedostatek kyslíku, ale také náhodné počasí. Na začátku každého kola posunete váleček o jedno políčko dál. Vždy znáte předpověď na několik dnů dopředu, takže se můžete na počasí připravit. To může snižovat vaši aklimatizaci nebo ztěžovat váš postup tak, že zvyšuje cenu postupu na další políčka o uvedené číslo – například ve sněhové vánici je postup mnohem obtížnější.

Žetony rizika vám snižují body dostupné pro kolo, pokud na nich máte uvedené nějaké číslo. Tuto hodnotu si musíte odečíst od některé ze zahraných karet, ať již se jedná o aklimatizaci nebo pohyb. V každém případě takový žeton výrazně zkazí veškeré plány.

Až na konci kola si každý z hráčů odečte patřičný počet bodů aklimatizace za nadmořskou výšku a počasí. Do té doby tedy máte ještě šanci reagovat a zvýšit svému horolezci stupnici tak, aby nástrahy počasí zvládnul.

Mohlo by Vás zajímat

4.5

recenzestrategickázávodní

Recenze: Race! Formula 90 – rozšíření RF90 Series – Spa Francorchamps a Monaco

Jakmile vám dojde poslední dílek počasí, odehráli jste osmnáct kol. Hráči si nyní spočítají dosažený počet vítězných bodů podle toho, kam jejich lezci nejvýše dorazili a vítězem je ten s nejvyšší sumou. Mezitím s nimi mohli znovu sestoupit do bezpečí stanu. V případě zahynutého horolezce se jeho vítězné body nezapočítávají.

K2 je skvělá hra s parádní prezentací. Herní systém je promyšlený a všechno do sebe krásně zapadá. Hráči musí dobře plánovat, protože všechny karty v ruce budou nakonec muset použít, i ty nepříliš pozitivní. Zde je velice důležité načasování.

Pokud by vám i na základní desce připadala v základní verzi hra příliš obtížná, můžete do hry zařadit záchranu horolezce v rodinné variantě. V této situaci nezahyne váš svěřenec ve sněhu, ale přesunete jej zpět na libovolné políčko na výšce 6000 metrů. Jeho počítadlo vítězných bodů pak snížíte o čtyři pozice, aby nemohli hráči riskovat s vědomím, že sice umřou, ale body získají, protože značka jim zůstane nahoře. Tak je hra o trochu jednodušší a odpustí jednu plánovací chybu.

Jinak je K2 čistě o tom, jak dokážete dobře rozplánovat pohyb. Protože máte vždy na výběr ze šesti karet, můžete tři potřebné zvolit vcelku přesně. Pokud navíc víte, jaké karty balíček dohromady obsahuje, víte i jaké karty vám ještě přijdou.

Nejdůležitějším prvkem celé hry, který dokáže zhatit veškeré snažení je počasí. To je třeba si pečlivě hlídat, protože taková sněhová bouřka je velice záludná. Ale protože výška K2 je značná, zasahuje počasí vždy jen některé úseky hory, můžete se tedy nebezpečí šikovně vyhnout, pokud vylezete výš nebo sestoupíte níže.

Kromě základní soupeřivé varianty se mohou hráči vydat na souboj s horou sami. V pravidlech najdou hodnocení, podle kterého mohou svůj podaný výkon nakonec porovnat s tabulkou. Mohou tak snadno překonávat svoje výkony, dokud nebudou úplně perfektní.

Vzhledem k tomu, že v krabici najdete hned dvě obtížnosti hry navíc ještě znásobené dvěma variantami počasí, je trvanlivost soubojů na stěnách K2 zaručena. Výstup je vždy opravdu obtížný a hra vám nedá nic zadarmo. Zároveň je ale poctivě vyvážená a dobré plánování umí odměnit. Cest nahoru je vždy několik, takže se hráči mohou navzájem vyhnout, ale v horních patrech už se budou poměrně dobře blokovat. V soubojích více protivníků toho lze zdárně využít.

Zpracování je naprosto vynikající. Figurky horolezců i stanů vypadají na herním plánu velice pěkně. Samotné ilustrace na kartách i na desce jsou perfektní a přehledné. Všechno tak nelze hodnotit jinak, než na jedničku.

Kupodivu se opravdu K2 hodí i na takové to rodinné hraní. Je to sice hra neúprosná a čistě strategická, ale pokud vás baví hry, v nichž musíte pečlivě plánovat, tak zabaví celou rodinu. U mladších hráčů však doporučujeme alespoň věk 12ti let, protože potřebné taktiky je zde opravdu dostatek.

K2 je vynikající hrou pro všechny. Nemusíte být žádným zarytým fanouškem horolezení, abyste si ji užili. Téma je zde zpracováno naprosto skvěle a hráče bude partie bavit od začátku do konce. Svůj podíl na tom má také skutečnost, že většina akcí se děje současně a souboj tak opravdu rychle utíká. Každá partie je napínavá a často přežití horolezců visí opravdu na vlásku. Pokud máte rádi sníh, napětí a deskové hry, pak je K2 skvělou volbou.

Recenze: K2 – nejnebezpečnější soupeř na světě

K2 je hra pro všechny. Hráči zde nestojí proti sobě, ale proti společnému nepříteli. Vítězem sice nakonec může být jen jeden, jehož horolezci dosáhnou těch největších výšek, ale nakonec budou hrdinové všichni, kdo přežijí. Hráči bojují s nedostatkem vzduchu a aklimatizací, která se se zvyšující výškou zhoršuje. Mohou si pomoci stanem, ale především musí dobře plánovat za využití sady karet. Do cesty se jim kromě nevypočitatelné hory postaví také počasí a ostatní týmy. K2 lze hrát v jednom hráči i v rodině. Sníh na svahu hory je studený, ale tahle hra hoří skvělými zážitky.

Klady:

+ výborné zpracování
+ 2 hrací plány
+ variabilní počasí
+ možnost sólové hry
+ strategické možnosti
+ nabídka je pro všechny stejná

Zápory:

žádný není

4