Recenze: Rudý úsvit – barevný svět

Vždycky jsme barvy považovali za něco krásného. Za něco, co každý vnímáme jinak a nikdo nám je nemůže vzít. Jenže to jsme se nemohli více mýlit. Už ani duha na obloze nemá ten samý význam, protože barvy nyní odlišují jednotlivé úrovně společnosti. Smiřte se s tím, že ta vaše je červená.

To všechno platí, pokud přistoupíte na hru a příběh novinky Rudý úsvit, kterou si pro nás připravil zkušený Jamey Stegmaier, tentokrát ve společnosti druhého autora, Alexandera Schmidta. Jedná se o hru, která vyšla pod hlavičkou firmy Stonemaier Games a jako předlohu si vzala úspěšnou knižní sérii Pierce Browna. O vzhled se postarala trojice Jacqui Davis, Miles Bensky a Justin Wong. Hru si vyhlédla pro lokalizaci do češtiny společnost Albi.

Na víku krabice Rudého úsvitu nehraje červená tak stěžejní roli, jak byste podle názvu čekali. To proto, že je to pouze jedna z barev kast, do kterých je svět uvnitř rozdělený. Na hráče tak čeká plán se čtyřmi barevnými sloupci, od modrého Jupiteru až po zelený Institut. Uprostřed desky je místo pro balíček karet, kam hráči položí zamíchanou hromádku postav. Hned pod ní je místo na zásobník žetonů helia.

V každé ze čtyř lokací se budou nacházet dvě náhodné postavy, položené přes sebe. Jednotliví účastníci dostanou ke správě jednu kolej, obdrží její kartu a žetony vlivu v odpovídající barvě. Žeton flotily umístí na nulu na stupnici vedoucí horním okrajem plánu. K tomu získají do začátku také svoji partu hrdinů v podobě náhodně rozdaných pěti karet z balíčku postav.

Hráč na tahu si musí vybrat jednu ze dvou akcí, které jsou k dispozici. V rámci průzkumu otočí horní kartu z balíčku postav a vybere si, v jaké lokaci se objeví. Tím překryje postavu, která je aktuálně na vrcholu výběru tak, aby zůstalo viditelné pouze její jméno. Jako odměnu za provedení průzkum dostane hráč bonus zvolené barevné lokace. To může znamenat postup na stupnici flotily, zisk žetonu helia, položení žetonu vlivu na toto umístění nebo zisk žetonu nadvlády (a s ním i schopnost dané koleje).

Místo volby naslepo si může hráč vybrat kartu z ruky a poslat ji do některé lokace zcela cíleně. Po takovém nasazení je možné vyhodnotit efekt dané karty. Poté si může vybrat postavu z lokace, kterou si nevybral nebo si dobrat horní kartu z balíčku. V obou případech karta putuje do ruky, kde může přinášet užitek v dalším průběhu.

V rámci partie se hráči snaží najít mezi postavami v ruce co nejlepší soulad a vytvořit tak tým, který mu přinese co nejvíce bodů. Jednotlivé karty mají totiž nejen svoji hodnotu, ale také své oblíbené nebo nesnášené jiné koleje.

Jakmile jeden z hráčů má ve svém držení sedm nebo více žetonů helia, položí sedmý žeton vlivu do Institutu nebo jeho ukazatel flotily dorazí na políčko sedm na stupnici, celá partie právě dospěla ke svému konci. K ukončení musí ale být splněny rovnou alespoň dvě z těchto tří podmínek. V té chvíli je na řadě závěrečné bodování, kde hráči sečtou body postav, získají bonusy za stupnici flotily, žetony helia i žeton nadvlády, ale také za další bonusy a vzájemné vztahy. V rámci konce partie mohou dokonce aktivovat závěrečné schopnosti. Měli by si ale dávat také pozor, aby neměli v ruce příliš karet, protože to s sebou přináší penalizaci. Ten, kdo má po uzavření bodování nejvyšší skóre, se stává vítězem.

Rudý úsvit není žádnou komplikovanou hrou, i když by se to mohlo na první pohled zdát. Jedná se o do barviček převlečené sbírání sad se složitějšími bodovacími pravidly a k tomu ještě pár dalšími bonusy nad standardní rámec.

Tím hlavním je samozřejmě průběh tahu. Nejenže si hráči vezmou novou kartu, ale mohou také aktivovat koleje a jejich schopnosti. Jedna akce znamená rozšíření (resp. změnu) nabídky pro všechny, zatímco druhá je vhodná pro výměnu karet. Pokud tedy nejste spokojení, pak je to přesně ta, kterou budete často volit.

V průběhu partie dochází k různým nečekaným machinacím s kartami a jejich pozicí na lokaci. To umožňují jednotlivé efekty nebo bonusy, takže lze karty různě stěhovat a jinak míchat. Tím vzniká neustálé přelévání, které dělá hru docela zajímavou. Po vyložení karty navíc hráči dostanou  možnost hodit kostkou a zařídit se podle jejího výsledku, takže si mohou přijít na často docela nečekanou odměnu.

Bez znalosti karet ale pouze hádáte. Pokud tedy toužíte po zajímavé partii Rudý úsvit, nečekejte že to bude ta první, do které se pustíte. Teprve po seznámení s kartami a jejich možnostmi můžete konečně začít trochu kalkulovat a uvažovat, jaké možnosti máte, které karty zahodit a které si nechat. Především je to ale o vytváření chytrých spojení karet, kterým to spolu sedí.

Kde je ale hra opravdu hodně silná je v tradiční Automě. I tentokrát je sólová hra skvělá a promyšlená a je jednou z nejzajímavějších zbraní této krabice. Pokud chcete hru, kterou si čas od času zahrajete s přáteli, ale chtěli byste mít možnost v ní bojovat i o samotě, pak je Rudý úsvit vynikajícím adeptem.

Téma je výborně zvolené. Barvy jsou zde opravdu v hlavní roli, navíc jednotlivé postavy dostaly do vínku opravdu podařené ilustrace. Pro fanoušky knihy (která je takovým druhou sérií Hunger Games) to bude ohromný bonus, který je bude ke hře lákat nejen před koupí, ale i po ní. S tím souvisí i schopnosti, které opravdu odpovídají knize.

Vracet se k této hře prostě není problém. Může za to také herní doba, která není nijak přehnaná. S nižšími počty se opravdu můžete udržet kolem nějakých 45 minut. Pokud se ale o vavříny bude přetahovat pět nebo dokonce šest hráčů, pak počítejte s hrou přesahující hodinu. A pocit náhody se s počtem hráčů také zvyšuje.

Rudý úsvit je hra, ze které je řada hráčů na rozpacích. Je vidět, že je to pořád zábavný počin, ale některé prvky mají daleko k perfektnímu dojmu. Především první partie jsou spíš o učení než o zábavě. A i potom můžete narážet na situace, kdy se prostě k vytouženým kartám nedostanete a můžete jen sbírat body. Ale i přes tyhle drobné nedostatky nás Rudý úsvit baví, protože je moc pěkně zpracovaný a sbírání sad zde není úplně černobílé.

Recenze: Rudý úsvit – barevný svět
Rudý úsvit je hra, jejíž největší zbraní je knižní předloha a příběh, který za ní stojí. Pokud ji neznáte, bude to pro vás jen další z řady bodovaček, která ničím významně nevystupuje z řady. Je tu spousta drobných problémů jako sporná vyváženost hodnot na kartách nebo herní dobu ve více hráčích. I karet je dost na to, abyste si užili jejich synergii. Pokud vám tedy něco svět Pierce Browna říká, pak se radujte, protože Rudý úsvit zúročil svoji předlohu více než solidně. V opačném případě se zamyslete, jestli je zrovna tohle sbírání sad pro vás.
Klady:
+ výborné zpracování
+ knižní předloha
+ skvělá sólová hra
+ příjemná znovuhratelnost
+ neustálý pohyb karet
+ zajímavé bodování
Zápory:
= musíte se nejdřív naučit karty, abyste si hru opravdu užili
= náhoda
= delší herní doba
= nejistá vyváženost karet a jejich hodnot
Prozkoumávejte dál
Recenze: Experiment – pokusy na hráčích