Recenze: Meduris – o kousek blíž bohům

Hora byla naším cílem od začátku poutě. Když se její zasněžená špička poprvé objevila, v davu poutníků to zašumělo. Jenže první dny u jejího úpatí nebyly vůbec jednoduché. V mrazu, bez přístřeší a pouze s omezeným přísunem jídla. Lovci teprve musí zmapovat revír. My zatím pomáháme stavitelům s domy. Po nekonečném čekání začíná údolí hory Meduris konečně být naším novým domovem.

Na konci cesty se k poutníkům přidáme i my v deskové hře Meduris. A společnost HABA nám to usnadní, protože pod svoje křídla najala ty nejlepší designery deskových her. Tentokrát to je dvojice Stefan Dorra a Ralf zur Linde, kteří vytvořili hru s podtitulem Volání Bohů. Pod ilustracemi je podepsané další velké jméno: Miguel Coimbra. Novinka byla představena v roce 2016 na veletrhu Spiel.

Meduris už podle rozměru krabice patří mezi ty větší hry. Díky víku se podíváme na domovské údolí trochu s nadhledem, z pohledu bohů. V jejich společnosti rozbalíme krabici a objevíme velký herní plán představující horu a její okolí. Právě tu položí na střed stolu, na horu položí destičky materiálů (vlna, kámen, dřevo, ruda). Na trasu vedoucí kolem kopečku hráči položí šest zamíchaných žetonů bonusu a to na libovolné pozice. Každá obsahuje také symboly dvou surovin. Do rohu pak umístí druida do jeho chrámu. Vedle plánu pak položí žetony run, překročení stobodové hranice a kostku.

Každý hráč pak dostane svoji zástěnu, za kterou si ukryje po jednom žetonu od každého druhu suroviny. Podle svojí volby barvy dostanou bodovací žeton, který položí na pětku na stupnici a k tomu do začátku obdrží dřevěné figurky chatrčí, dělníků a dva kartonové chrámy. Ještě před začátkem svoje pracanty rozmístí na jeden ze čtyř svahů. Ale v této činnosti se střídají po jedné figurce a ve stejné lokalitě je staví na sebe.

Jednotlivé tahy začínají vždy hodem kostkou. Symboly rozhodnou, co se bude dít dál. Pokud ukáže číslice, pak každý z dělníků na plánu začne pracovat a vyprodukuje jeden kus suroviny náležící na jeho svah. V případě jiných výsledků hráči získají buď pouze jeden žeton materiálu dle své volby, nebo dokonce budou muset jeden odevzdat (pokud mají).

V druhé fázi tahu nastanou opravdové akce pro aktivního hráče. A jejich první možností je opět produkovat materiály. Stačí sebrat jednu svoji figurku dělníka kdekoliv na plánu a přemístit ji na libovolný jiný svah, který není zcela obsazen (maximálními třemi dělníky). Nového dělníka tak hráč položí nahoru na případné další figurky. Čím výš se dostane, tím více práce udělá a získá tak i větší počet surovin. Odměnu dostanou ale všichni na svahu a to podle výšky svého postavení (3-2-1).

Místo střádání majetku se ale hráč může rozhodnout a vybudovat nějakou stavbu – chatrč nebo chrám. Hráč si vybere libovolné volné políčko na okruhu, zaplatí předepsané suroviny a umístí jednu figurku svojí barvy. Za to získá jeden vzácný kámen runy se symbolem odpovídajícím pozici jeho chatrče. Takový kámen může sebrat nejen ze společné zásoby, ale také jej ukrást některému ze soupeřů.

Cena stavby je určena symboly přímo na cílovém políčku. Ovšem může být také mnohem vyšší, pokud by vztyčení takové chatrče vytvořilo skupinku budov a tím osadu. Tady se náklady násobí počtem budov, které jsou součástí takového uskupení. Stavba chrámu funguje podobně, jen hráč nedostane žádnou runu.

V důsledku každé stavby se posune figurka druida, která nejdříve kráčí po svých speciálních kamenných schodech a teprve později vstoupí na trať vedoucí kolem hory Meduris. Potom se posouvá po směru hodinových ručiček. S každou budovou se posouvá o jeden krok, dokud nenarazí na první chajdu. Hráči pak musí poskytnout druidovi oběť – jednu nebo dvě suroviny podle políčka, na kterém figurka stojí. Za to dostane vítězný bod.

Nečekanému návštěvníkovi může hráč nabídnout jednu nebo obě suroviny. Kompletní nabídka se ale vyplatí pouze v případě, že se jedná o osadu s více domy. Počet získaných bodů odpovídá totiž množství budov v osadě. Pokud ale nemá vůbec co nabídnout, naopak o jeden bod přijde. Tak může druid postupně navštívit i několik staveb v jednom tahu, pokud jsou součástí jedné osady.

Kdykoliv druid při svém pohybu překročí řeku na mapě, nastává čas bodování. Hráči jsou odměněni za runy ve svém držení a to po jednom bodu za každý kus. Stačí ale, aby jeden z hráčů postavil všechny svoje budovy, tedy dva chrámy a řadu domečků a ostatní hráči mají všichni pouze jeden poslední tah k dokončení svých plánů. Poté nastane čas, aby druid obešel celou horu ještě jednou a požádal všechny obyvatele o závěrečnou obětinu. K získaným bodům (poznačeným okamžitě na stupnici) hráči přičtou další zisk za chrámy. Ten z hráčů, kdo dohromady nastřádal nejvíce, se stává vítězem.

Meduris je fajn hra na pomezí rodinné a mírně pokročilé hry. Její důraz na plánování někoho překvapí, protože bodování není zdaleka okamžité. Hráči musí chytře stavět budovy ve skupinkách, využívat všech bodovacích možností, ale především střádat materiál, aby jej měli dostatek pro případný zisk bodů.

Samotné bodování s druidem obcházejícím stavení je vtipné a zajímavé. Výhodnost jednotlivých pozic a obětí hodně závisí na množství budov v dané osadě. Stavění je volné a hráči tak musí velmi dobře využívat skupinek a budovat jeden na písečku druhého. Teprve větší osady jsou bodově výhodné a to pro každý dům, který uvnitř hráči najdou.

Mohlo by Vás zajímat

2.5

pro začátečníkyrecenzerodinná

Recenze: Yeti – sněhová příšera a vy

Příjem surovin je částečně náhodný (hodem kostkou), ale společný pro všechny hráče a částečně plánovaný podle aktuálních požadavků. Hráči musí dobře rozvrstvit také svoje akce, aby měli včas postavené chýše, ale současně byli připraveni také na návštěvu druida. Všechno je to o rychlosti, optimalizaci, poziční taktice a schopnosti plánovat. Náhoda zde nehraje žádnou roli.

Hra působí rozhodně abstraktním dojmem. Téma je spíše lehké a nenápadné, ale ve výsledku si hráči stejně připadají pouze jako pohybovači kameny sem a tam. Samotný příběh do pocitu z partie nijak nepronikne. To ale vůbec neznamená, že by partie samotná nebyla zábavná. Pokud rádi přemýšlíte a plánujete dopředu, pak ji určitě oceníte. Tady ale narážíme na jeden drobný problém – mírně náročnější průběh může překvapit začátečníky, kterým se obecně doporučuje.

Partie je výborná jak ve dvou, tak ve více soupeřích, kdy ještě získává další drobné zoubky. To proto, že budov na plánu ještě přibude a s tím i přísun vítězných bodů. Délka partie pak zůstává obvykle zachovaná a možná trochu překvapí. Trvá totiž často více než klasickou hodinku, na kterou bychom tuto středně obtížnou hru tipovali.

Hru doslova zdobí nádherné ilustrace a neošizené dřevěné zpracování. Dohromady tak je radost se na rozloženou partii podívat a hráči si i díky tomu budou svoje bitvy užívat. V partii je jasný cíl, ale hned dva způsoby zisku bodů. I přesto se při opakovaném hraní můžete setkat s pocitem opakování.

Meduris je ale přes drobné výtky velmi solidní zábavou na pomezí vstupní a středně složité hry. Z každého tábora si bere něco – jednoduchost průběhu v jednom a dlouhodobé plánování v druhém. Dohromady tak vytváří příjemný mix, který je možná více abstraktní, ale zůstává zábavný pro to správné publikum. Meduris se tak určitě zdárně dostane i na stoly mnoha z vás.

Recenze: Meduris – o kousek blíž bohům

Meduris je svým způsobem takovou dlouhodobou hádankou, ve které hráči musí dobře naplánovat začátek a rozmisťovat ideálně svoje domečky. Teprve s jejich pomocí lze získávat vítězné body, které budou mít rozhodující slovo na konci partie. Na celou hru se moc pěkně kouká, což výrazně vyvažuje jinak mírně delší herní dobu. Partie jsou ale zajímavé a zábavné, ačkoliv mírně abstraktní. Meduris je ale určitě výrazně nadprůměrnou hrou, která výborně vypadá a dobře se hraje.

Klady:

+ krásná grafika
+ oběti druidovi
+ zábavnost ve všech doporučených počtech
+ příjem surovin pro všechny stejný
+ rychlé tahy

Zápory:

- delší herní doba
- začátečníky překvapí důraz na plánování
- nejistá znovuhratelnost

3.5